Blog

Na barikádách svobodného Internetu

Před několika měsíci se meziřečné povídání kolektivu GobGob, jehož jsem byl součástí, velmi rychle a nečekaně stočilo k tématu svobodného softwaru a internetu… Doslovně si celý rozhovor bohužel nepamatuji, pokusím se tedy alespoň parafrázovat základní teze mého gobgobího kamaráda: Open source prohrál, je to moc složité, nepřívětivé a nikoho to už nezajímá, musíme si to přiznat, lidi jsou na platformách, chtějí jednoduché služby a na platformách je dostanou, to je fakt.

Nejsem váš procesor, jsem soukromý majetek sebe sama

Pro sérii ‘Zodpovědnost umělce’ vydávanou Kulturními novinami.

Mám-li přemýšlet nad zodpovědností umělkyň a umělců, musím prvně vyjasnit svůj postoj k esenciálnímu mýtu umění – vlastní výjimečnosti. Pochybuji o ní. Pochybuji o jedinečném postavení umělkyň a umělců ve světě. Pochybuji o výjimečnosti umělecké práce jako takové. Pokud mám přemýšlet nad zodpovědností umělkyň, cítím potřebu zkrátka přemýšlet nad zodpovědností člověka jako takového.

Přemýšlet nad způsobem vztahování se člověka ke světu, v němž žije. Nad jeho snahou vědomě reflektovat vlastní pozici ve světě, nad její touhou se v tomto světě vědomě pohybovat a dle vlastního svědomí jej měnit. Postupovat dle svého uvážení, dle vlastního cítění a hodnot.